ANO ve Žďáře nad Sázavou

Do politiky mě poslala maminka, abych společnosti něco dala

16.12.2019

Přečtěte si rozhovor s paní Mgr. Ludmilou Řezníčkovou, která v současné době vykonává funkci místostarostky ve Žďáře nad Sázavou.

Na úvod by nám zajímalo, co vás přimělo jít do politiky?
Do politiky jsem šla, protože mě o tom přesvědčila moje maminka. Pořád mi říkávala, že společnost mi něco dala, vychovala mě, není válka, jsem zdravá, chytrá a jsem prostořeká, tak to musím té společnosti vrátit. Zdůrazňovala, že nemohu jen sobecky přijímat, ale musím i dávat. A že pokud je někdo, kdo může nějakou věc udělat, tak by měl.

Řekněte nám, jak u vás probíhaly první dny po loňských komunálních volbách, kdy jste usedla do křesla místostarostky Žďáru nad Sázavou?
Úplně v pohodě. Byla jsem totiž 20 let úředníkem státní správy, a mám za sebou zkušenosti z předchozí koalice, v minulém volebním období  jsem byla neuvolněnou radní, takže jsem věděla, do čeho jdu. Samozřejmě sestavování koalice mělo i svá úskalí. Chtěli jsme zachovat stávající koalici a přestože jsme skončili ve volbách těsně druzí, vzdala jsem se pro hladké sestavení koalice pozice první místostarostky. Ve Žďáře máme tedy dva místostarosty na stejné úrovni, kdy každý má svoje rozdělené role.

Co byla první věc, kterou jste udělala první den ve své nové funkci?
Hned první den jsem obešla všechny svoje známé v úřadu, kterých určitě není málo. Jsou to moji bývalí kolegové. Řekla jsem jim, že jsem člověk, který nepřišel bořit, ale stavět. Zdůraznila jsem jim, že důsledně rozlišuji státní správu od samosprávy. Také jsem jim řekla, že jsem člověk, který rozumí životnímu prostředí a udělám vše pro to, aby Žďár zůstal čistým a zeleným městem. A také jsem všem zmínila, že za mnou mohou kdykoliv s čímkoliv přijít.

Bavíme se o komunální politice, přesto nám řekněte, jaký je podle vás největší rozdíl mezi celostátní politikou a právě tou komunální.
Podle mě je největší rozdíl v lidech a ochotě se dohodnout. Všichni se zde známe, známe perfektně město, ve kterém žijeme a záleží nám na něm. Do komunální politiky většinou chodí lidé z důvodu, že chtějí svému městu pomoci. Pokud je komunální politik silná osobnost, tak má příležitost prosadit si celý sůj program. Celostátní politika je víc o kompromisech a o tom, že se do ní chodí lidé zviditelnit. Celostátní politika by se z té komunální měla učit, měla by se naučit sahat si do ní pro kvalitní lidi.

Když mluvíte o silné osobnosti, je o vás známo, že se ničeho nebojíte, jdete si tvrdě za svým cílem a nebojíte se říct vlastní názor.
Tak to máte pravdu. Už moje maminka mi říkala, že jsem velmi tvrdohlavá a že si vždy prosadím svoje. Výhodou pro mě je, že mám dobrého starostu, který přemýšlí a je velmi výkonný. Hned od začátku jsme se shodli, že životní prostředí je velmi důležitým tématem. A na tom spolu spolupracujeme a diskutujeme. Já vnáším do životního prostředí věci z celoživotní praxe a on si vše zase studuje v odborné literatuře. Jsme tak super tým. Samozřejmě prosazuji věci i z dalších oblastí, které mám v gesci a to je mezinárodní a regionální spolupráce, komunální služby, kultura, místní části Žďáru a některé příspěvkové organizace, dále propojení státní správy se samosprávou.

Můžete nám popsat váš typický pracovní den místostarostky?
Musím přiznat, že jsem předtím měla práci snů. Byla jsem vedoucí legislativy v nadnárodní firmě, cestovala jsem, měla jsem homeoffice, všichni mě poslouchali a já si řídila, co, kdy a jak bude a měla hlavně čas. Teď to tak bohužel není. Do úřadu jsem šla s tím, že vedení města by mělo být manažerskou funkcí, uvolnění by měli zejména rozhodovat o směřování města. Ale zjistila jsem, že musím dělat i věci běžné praxe, které by měli dělat úředníci, ale nejsou toho schopni a tak supluji mnohdy i jejich práci. Spoléhám tak hodně sama na sebe.  Začínám v úřadu většinou kolem sedmé hodiny ranní a končím kolem deváté, někdy i desáté hodiny večerní. Tato práce není jen o agendě, kterou mám na starosti a koncepčních věcech, které musím zpracovat a připravit, ale i o svatbách, vítání občánků, návštěvách jubilantů, chystání článků a proslovů a samozřejmě i o společenských akcích. Ale díky tomuto nasazení se nám daří plnit spoustu věcí, které jsme našim občanům slíbili.

Můžete nám říct konkrétněji, co se podařilo za tento rok udělat pro Žďár nad Sázavou?
V roce 2019 jsme dokončili stavbu zázemí pro fotbal a tenis, po kterém tito sportovci mnoho let marně volali. Bylo zrekonstruováno hřiště u naší největší školy, které bude sloužit všem občanům. Další zdařilou rekonstrukcí je zázemí pro skauty a další oddíly. Stavíme nové cyklostezky. Na co jsme také velmi pyšní je, že se nám podařilo jako jedněm z posledních získat 75 % dotaci na stavbu průmyslové zóny za bezmála 100 milionu korun. Pokračujeme ve stavbách a rekonstrukcích dle naší Strategie města, tentokrát to je okolí kostela sv. Prokopa, které je jednou z historických částí Žďáru. Většinu staveb necháme nejdřív zhodnotit architektonickou soutěží. Vnímáme totiž, že Žďár má velký potenciál, je veliký a hodně nezastavěný. Chceme tady i parkovací dům, chceme nové městské byty a podnikové byty. Podařilo se také hodně věcí v oblasti životního prostředí. Vysadili jsme množství stromů a budeme v tom pokračovat dál. Vytvořili jsem tůně a máme kvetoucí louky uprostřed města. Těmito opatřeními bojujeme proti oteplování města. Těch opatření je mnohem více, jako je otevírání starých pramenů, dříve sváděných do kanalizací, veškeré povrchy se musí budovat nebo postupně měnit na propustné materiály, budeme mít zelené střechy i stěny domů. Pracovali jsme také na nových komunikacích, abychom odlehčili dopravu ve městě. A je toho samozřejmě daleko víc. Třeba to, že chceme, aby Žďár byl chytrým městem. Aby byl městem elektrokol a elektroaut. Abychom se naučili využívat všechny moderní technologie. A chceme lépe chránit naše občany atp.

To jsou skvělé zprávy. Jistě nekončíte a půjdete dál. Jaké máte další plány?
Pro příští rok je například naplánovaná výsadba 3 500 – 5 000 ks stromů. Budeme dodělávat síť cyklostezek a měla by se začít stavět nová, již zmiňovaná průmyslová zóna. Máme v plánu vybudovat pro občany koupání, nejspíše v podobě biotopového koupaliště, protože Žďár je jediné okresní město v kraji, které žádný veřejný bazén nemá. Budeme stavět městské byty a s podnikateli domlouváme podnikové byty. Co také vnímám jako velmi dobrý krok je, že chceme zjednodušit systém chodu městského úřadu. Každý úřad má totiž svá specifika, proto jim budeme přizpůsobovat organizační strukturu a řád. Zde mi velmi pomůže moje dlouholetá praxe, kdy jsem byla úředníkem a pak zaměstnancem firmy. Viděla jsem tak chod úřadu i z druhé strany.

Plány máte pěkné. Musí být uspokojující sledovat, jak se cíle postupně naplňují. Přesto nám řekněte, je něco, co na této práci nemáte ráda?
Nejhorší na tom, že jsem místostarostka je, že musím nosit sukně a šaty, protože já opravdu nemám ráda silonky. (smích)

Je něco, co vám v politice, a nejen té komunální, chybí?
V politice velmi postrádám gentlemanství. Chlapi vůbec nemají ponětí, jaký je správný bonton, například když mě na nějaké akci představují. Někdy se potýkám s tím, že jsem žena - politička, a chlapi mě tak v politice velmi podceňují. Ale většinou brzy zjistí, že já se nedám a že dělám svoji práci dobře. Co také někdy postrádám je selský rozum a logické myšlení, se kterým se dříve komunální politika dělala.

Přestože jste pracovně velmi vytížená, jistě si najdete čas i na své koníčky. Jak relaxujete?
Občas se snažím hrát si na babičku. (smích) Jako koníček mám také zahrádku. A zde na mě přesně pasuje přísloví „čím horší sedlák, tím lepší úroda“. Mám zahrádku v zahrádkářské kolonii a všichni praví zahrádkáři mi tam letos záviděli plné košíky jahod, když oni neměli žádné. Kouzlo je totiž v tom, že nestíhám plít.  
Jinak já moc relaxovat nemusím. Tím, že se netrápím věcmi, které se staly, rychle si je v sobě zpracuji a nevrtám se v nich, tak se mě to nedotýká a nezůstává to ve mně. Maminka mi vždy říkávala, že po mě problémy a nepříjemné věci stékají jako kapky deště. A díky tomu mohu dělat práci, kterou dělám.