ANO ve Žďáře nad Sázavou

Zamyšlení nad rozvojem a životním prostředím Žďáru

15.08.2015

Na minulém jednání Komise rozvoje města a životního prostředí zazněl postesk, že možnosti pro další rozvoj Žďáru nad Sázavou jsou omezené. Je pravda, že z hlediska územního plánování jsou na okraji Žďáru útvary, které omezují možnosti výstavby dalších sídlišť. Jedná se o areál společnosti ŽĎAS, průmyslové zóny, vodní nádrž Staviště, kulturní památku Zelená hora apod. Podíváme-li se však do statistik, zjistíme, že po více než desetiletí počet obyvatel našeho města vytrvale klesá...

Na minulém jednání Komise rozvoje města a životního prostředí zazněl postesk, že možnosti pro další rozvoj Žďáru nad Sázavou jsou omezené. Je pravda, že z hlediska územního plánování jsou na okraji Žďáru útvary, které omezují možnosti výstavby dalších sídlišť. Jedná se o areál společnosti ŽĎAS, průmyslové zóny, vodní nádrž Staviště, kulturní památku Zelená hora apod. Podíváme-li se však do statistik, zjistíme, že po více než desetiletí počet obyvatel našeho města vytrvale klesá. Je také třeba si uvědomit, že samotná městská zástavba s sebou přináší nemalé finanční náklady v podobě výdajů na údržbu a provoz inženýrských sítí, pozemních komunikací, veřejného osvětlení, městské zeleně, hromadné dopravy a dalších služeb v režii města.

Je potřeba rozlišovat význam pojmů rozvoj a expanze. Současný trend expanze, kdy zabíráme stále nové přírodní plochy pro čím dále méně občanů, což se nám ekonomicky nevyplácí, je skutečně dlouhodobě neudržitelný. Naším cílem však nemá být expanze, nýbrž rozvoj, pod kterým si můžeme představit proces, zlepšující současný stav a přetváření již vybudovaného do lepší podoby. Možná hledíme příliš do dálky, na vysněné části města, které ještě nemáme, ale nechceme vidět, že chodíme v blátě okolo omšelých fasád.

Právě konkrétní prvky (dlažba, zeleň, fasáda, městský mobiliář, kašna na náměstí, most na Klafar…), které nás obklopují, jsou pro mne životním prostředím přesně podle výstižné definice na Wikipedii, která uvádí, že životní prostředí je soubor všech činitelů, se kterými přijde do styku živý subjekt, a podmínek, kterými je obklopen, tedy vše, co na tento subjekt přímo i nepřímo působí (…). Je hezké něco vlastnit, nebo mít možnost užívat, ale ještě lepší je k tomu mít vztah. Tento vztah však nevzniká automaticky, ale postupně, ve vazbě na zážitky a tradice. Většina z nás si asi dovede představit nostalgický pocit při koupi nového a prodeji starého osobního automobilu. Podobný pocit jsem cítil i já při rekonstrukci Náměstí Republiky. Pokud ale můj vztah k městu končí spolu s hranicí mého pozemku zdůrazněnou vysokým plotem, pak je něco špatně ve vztahu já – moje město. A s tím se potom odvíjí i mé chování k „tomu za plotem“. I takové skutečnosti se však dají rozumným plánováním rozvoje města buď omezit či posílit.

Chtěl jsem v tomto článku prezentovat možná ne zcela konvenční pohled a zamyšlení nad pojmy rozvoj a životní prostředí, které jsou stěžejními tématy komise Rady města, jíž jsem členem, a která je podle těchto výrazů pojmenována. Vážení čtenáři a občané Žďáru, přeji vám, abyste dokázali být v našem městě šťastni, budovali zde nejen domy, ale také svůj vztah k městu a mnoho vztahů s ostatními obyvateli. Je to společný úděl práce nás všech. Pokud budeme dobří my, budeme si zde vytvářet dobré podmínky pro život náš i našich dětí, pak nemusíme mít strach z poklesu obyvatel. Na úplný závěr si ještě dovolím malé doporučení: Vyzkoušejte nově zavedenou aplikaci Lepší místo. Již z názvu vyplývá, že je orientována právě na zlepšování současného stavu věcí. Možná uvidíte, že drobné věci, na které každodenně narážíme a které nás trápí, mají své řešení.

 

Joshua Janů